Jednorožčí povídka ^_!!_^

1. ledna 2012 v 17:04 | Kamie Way |  Frerard
A je to tu :DD
Snad se vám to bude líbit :D
Gerard já, Frank Wikee :D



Gerard:
Jednou takhle ráno jsem si vyrazil na svém jednorožci do města. Provoz byl celkem hustý a já zapadl do kolony. Já i můj jednorožec Mikey jsme byli nervozní, spěchali jsme za mým bratrem, který se jmenuje stejně, jako můj milovaný dopravní prostředek.

Frank:
Jako každé všední ráno jsem jel na svém jednorožci do práce. Moje práce je hrozná. Dojím duhové krávy. Ale co už. Peníze jsou potřeba. Hm. Super. Kolona. Tak tohle bude ještě na dlouho, pomyslím si. A šéf bude zase zuřit. Super. Najednou se můj jednorožec začne nějak divně vrtět. Ach. Kurvafix. Takže jednorožec je nějakej porouchanej. Budu teda stopovat..

Gerard:
Moc mě nebavilo jen tak stát, popíjet duhové mléko a čekat. Když jsme se konečně rozjeli, všiml jsem si jakéhosi děcka (tedy z dálky to tak vypadalo). Stopoval. Když jsem k němu s Mikeym přijel, všiml jsem si, že je to docela pěkný malý jednorožčák (Tož obyvatelé naší země). Otevřel jsem okýnko a křikl na něj ; "Ahoj, chceš si nastoupit?" A usmál jsem se.

rank.:
Stopoval jsem už pořádnou chvíli a pořád nic. Už jsem to pomalu vzdával, když v tom ke mně přijel na jednorožcovi hrozně hezkej kluk.. fakt, byl krásnej. Vlasy barvy zapadajícího slunce, oči jako dva smaragdy a krásná, ostře řezaná tvář. To je ON.
"Ahoj, chceš si nastoupit?" Sakra. Mluví se mnou. Nezakoktat se, nezakoktat seeee!
"A-a-hoj.. vlastně by to bylo fajn, můj jednorožec má nějakou nehodu.." a to už jsem byl rudej jako rajče. Nasedl jsem si tedy na jeho jednorožce a pevně kolem toho klučiny obtočil ruce, abych nespadl.
"A.. jak se jmenuješ? Já jsem Frank." nejistě jsem nadhodil téma k diskuzi.


Gerard:
Připadal mi hrozně nervózní. Cítil jsem kapičky potu na čele, když mě obejmul.
"Gerard. Jmenuji se Gerard." řekl jsem s úsměvěm. "Máš pěkné jméno. Kam bys chtěl hodit?" pokračoval jsem v rozhovoru. Citíl jsem, jak mě jeho ruce hladí po břiše, nebyl jsem si jistý, jestli jen po břiše, jestli ne trochu níž. Přiznám se, gay jsem. Frank se mi moc líbil. Měl propíchnutý ret a nos, v uchu naušnici, vlasy na všechny strany uhelně černé.


Frank:
Ten kluk, Gerard jak jsem zjistil neměl nic proti tomu, když jsem ho chytnul za boky abych nespadnul. Dokonce se mi zdálo, že se malininko zachvěl. Třeba je taky gay.. hm. A třeba taky ne, žejo. Franku, Franku.. musel jsem se v duchu napomenout. Chvíli jsem jen tak mlčky přemýšlel nad tím klukem, ze snění mě probudil Gerardův sametový hlas.
"Máš pěkné jméno. Kam bys chtěl hodit?"
Začervenal jsem se. Nevím, jestli to on viděl a řekl bych že asi nejspíš ne, když jsem seděl na jednorožci za ním. Kam chci hodit.. nojo! sakra, já úplně zapomněl na práci.
"Na duhovou farmu" pípl jsem.

Gerard:
"Na duhovou farmu." řekl mi tiše.
"Dobře, to mám po cestě." řekl jsem s úsměvem. "Kolik ti je?" zeptal jsem se, aniž bych přemýšlel nad tím, jestli se na něco takového zeptat vůbec můžu.
"Devatenáct." řekl mi. Usmál jsem se.
"To si ještě mladej jednorožec." usmál jsem se. "Mě je už třiadvacet a to nemám práci."
Slyšel jsem, jak se pousmál. Položil si hlavu na moje záda, což mě ještě víc rozpotilo.

Frank:
Gerard se usmál. Vím to. Cítil jsem to, ikdyž jsem mu neviděl do tváře.
"Kolik ti je?" zeptal se mě.
"Devatenáct." nesměle jsem se usmál. A on se nejspíš taky usmál.
řekl mi, že jsem prý teda ještě mladý obyvatel Rainbowlandie.
"Mě už je třiadvacet a to nemám práci."
Heh. Závidím mu.
"No, ono vlastně ani není co závidět na tom, že má člověk práci, Gee."
Gerard najednou zbystřil.
"Copak? Stalo se něco? Mně to klidně můžeš říct, Franku."
"Ani nic." Nahodil jsem falešný úsměv. Přece mu nebudu říkat, že mě můj šéf znásilňuje, žejo. Ještě by Gerardovi něco udělal, kdyby se dozvěděl, že jsem to prásknul.
Gerard zastavil na odpočívadle, musel nechat napást jednorožce.

Gerard:
Na chvíli jsme zastavili, protože byl Mikey hladový.
"Máš nějaké sourozence, nebo tak?" chtěl jsem udržet rozhovor. Vím, že mi není nic do jeho soukromí, ale cítil jsem, že se s ním můžu přátelit. Možná že i víc.
"Nemám, jsem jedináček." odpověděl.
"Heh," pousmál jsem se "já mám bráchu Mikeyho. Když jsme byli malí, pořád jsme se prali, ikdyž je o tři roky mladší." řekl jsem s úsměvem.
Všiml jsem si, že se Frank taky usmál, ale do opravdového smíchu mu nebylo. Vypadal nervózně.

Frank:
Gerard nechal Mikeyho-jednorožce se pást a dal se do rozhovoru se mnou.
Zeptal se mě, jestli nemám nějaké sourozence. Jeho upřímné a krásné oči mě doslova propalovaly a já pomalu začínal chytat nerva, protože když se do práce dostanu pozdě, fakt to dobrý u šéfa nebude. Snažil jsem se na to nemyslet a mluvit s Gerardem.
"Nemám, jsem jedináček."
Zjistil jsem, že má bratra Mikeyho. Asi to musí bejt dost fajn bráška, když po něm pojmenoval jednorožce. Usmál jsem se na něj. Pochybuju, že ten úsměv vypadal přesvědčivě..

Gerard:

Přistoupil jsem k němu blíž. Měl jsem chuť propojit moje a jeho rty. Musel jsem se nahnout. Ze zhora vypadal strašně sladce. Kouknul jsem se mu hluboko do jeho úžasných očí a políbil ho. Vůbec nevím co mě to popadlo. Za chvíli ale začal spolupracovat a naše jazyky si chvíli pohrávali. Naší krásnou chvíli přerušil Mikey-jednorožec. Otřel jsem mi o ruku, což bylo znamení, že můžem jet. Odtáhl jsem se od Franka, pohledl mu do tváře. V jeho očích se leskly slzy.

Frank:
Chvíli jsem byl ticho. Fakt, neměl jsem co říkat. Divný, co?
Potom ke mně Gerard přistoupil. Zkoumavě se na mě zadíval. Nevím, co se děje a vlastně jsem tak trochu zmatenej. Byl vyšší než já, takže jsem musel trochu zaklonit hlavu, abych mu viděl do očí. Políbil mě. Chvíli jsem tam jenom stál jako opařenej a nechal se líbat, potom jsem chytnul příležitost za vlasy (a Gerarda taky.) a pootevřel pusu. Musím vám říct, mít v puse jazyk Gerarda Waye je teda něco!
Naše jazyky si pěknou chvíli hrály a já byl v sedmém nebi. Nemohl jsem se Gerarda nabažit Potom nám tuhletu úžasnou chvilku zkazil Mikey-jednorožec, už byl totiž připravený k jízdě. Odtáhl jsem se od Gerarda.
V očích se mi začaly hromadit slzy a mozek mi šrotoval na plné obrátky. Najednou jsem promluvil.
"Gerarde. Prosím. Nevez mě na farmu. Vezmi mě s sebou. Nechci tam být."
Gerard mi položil ruku na rameno "Fee? Copak se děje? Nechceš mi to řict? Uleví se ti. "
"J-já.. nechci.. někdy.. možná.. časem.. hlavně mě tam prosím nevoz. " A to už mi slzy tekly proudy.

Gerard:
Vysadil jsem Frankieho na jednorožce, sedl si před něj a on mi zase obtočil ruce kolem pasu. Už skoro nebrečel. Co se mu jen mohlo stát? V práci musí zažívat asi nějaký peklo. Však já si to vyřídím s jeho šéfem, ať mu dělá cokoliv.
"Měl jsem namířeno k Mikeymu -bráchovi- ale můžu tě hodit domů jestli chce.."
"Ne.. Děkuju Gee.. Já.. Chtěl bych jet k tobě. Nevadí ti to?"
Teda ten si dovoluje, pomyslel jsem si.
"Určitě nevadí." řekl jsem a on mě líbnul na tvář.

Frank:
Gerard mě vysadil na Mikeyho-jednorožce. Už jsme se rozjížděli a já ho zase rukama obtočil kolem pasu.
Nevím co mě to popadlo, když se mě Gerard zeptal, kam chci hodit, řekl jsem k němu. Fakt nevím, co mě to popadlo.
Jsem holt divnej už od narození.
Prý mu to nevadí. Hm. Pochybuju. Fakt nevím, co si o mě musí myslet.
Povídali jsme si celou cestu, čas mi s ním utíkal hrozně rychle. Už jsme byli před jeho barákem. Bydlí ve Stříbrné Čtvrti. Pěkný barák, pomyslel jsem si. Najednou se mi zatmělo před očima. Poslední, co jsem viděl byli Gerardovy oči.
Probral jsem se na čísi posteli. Vedle, na nočním stolku byl tác s kafem a nějakým ovocem. Na posteli naproti mě seděl Gerard.

Gerard:
Přijeli jsme k mému domu. Na Frankovi bylo vidět, že se mu líbí. Z ničeho nic se mi zatočila hlava a omdlel. Stačil jsem ho chytit, vzal jsem ho do náruče a odnesl nahoru do slojí ložnice. Položil jsem ho do postele, svlékl jsem ho jen do trenek. Růžový s červenýma srdíčkama. Hm, pěkný. Oblíkl jsem mu nějaké svoje starší pyžamo a přikryl ho pěřinou. Šel jsem dolů, do kuchyně, uvařil si kafe a jemu taky. Dal jsem na tác ovoce spolu s hrníčkem kafe pro Franka. Svoje jsem vypil hned. Sednul jsem si naproti němu a pozoroval ho, jak spí.

Vzbudil se, rozhlédl se kolem a kouknul se na mě.

Frank:
Seděl naproti na posteli a usmíval se. Byl fakt roztomilej..bože, co to kecám?! Já už jsem taky beznadějně blbej. Najendou jsem si vzpomněl co se to všechno vlastně dělo. Myslel to s tou pusou vážně? Nehraje si třeba jenom se mnou? No, ikdyž on nevypadá že by byl na takovýhle podobný blbý fórky.. ale život už mě naučil, každýho podezírat.
"Hej.. ty Gerarde.. myslel jsi to.. na tom odpočívadle vážně? Já.. jenom že já jo.."
"Dobré ráno, šípková růženko" Usmál se Gerard.
"Máš tady na táce kafe a kdyžtak si vezmi nějaký ovoce. A.. já to myslel tak vážně, jak to jenom šlo.. já vím, jsem kretén, jdu na všechno moc brzo." sklesle se na mě zadíval.

Gerard:
Ptal se mě, jestli jsem to myslel vážně. Jak bych nemohl. Vždyť je tak úžasnej.
"Nejsi kretén.." řekl mi.

Sedl jsem si blíž k němu a pohladil ho po vlasech. Usmíval se na mě a já se rozplýval.
"Frankie.. řekni mi prosímtě.. proč si nechtěl do práce? Co ti tam dělají? Věř mi, můžeš mi všechno říct. Víš, mám tě fakt moc rád."
Místo odpovědi se vedle mě posadil a obejmul mě. Začal mě líbat na krku a sahal mi pod tričko. Docela jsem si to užíval. Úplně jsem zapoměl, že mi neodpověděl na mou otázku. Líbali jsme se a už jsme byli skoro nazí.

Gerard:
Vzal jsem malýho velkýho Franka do pusy, tak jsem to měl nejradši. Frankovi se to očividně líbilo. Dělal jsem svou práci ale myšlenka na jeho práci mě pořád hlodala. Když jsem skončil, Frank mě začal líbat, až do krku mi jazyk strčil.
"Chceš to ty, nebo mám já?" zeptel se mě.
"Ty, prosím, pokud ti to nevadí." vypadal nadrženěji než předtím. Lehl jsem si na břicho a jen vyčkával.

Frank:
Chtěl, abych byl nahoře. Trochu mě to zarazilo, nejsem na to zvyklej. Vždycky se se mnou zacházelo jako s malou děvkou.. a teď tolik něhy. Jsem z toho upřímně dost vyklepanej.
"Máš lube?" zeptal jsem se ho.
Gerard kývul, chvíli hrabal v nočním stolku a pak vytáhnul malou lahvičku. Vzal jsem si jí od něj a dal jsem si trochu na prsty. Chtěl jsem si ho trochu roztáhnout. Nejdřív jsem do něj pomalu zasunul jeden prst. Zavzdychal. Byl to pro mě jako povel, že mám přidat. Zasunul jsem do něj tedy dva prsty.
"Frankieeeeee!" vzdychal moje jméno. Bylo to nádherný, něco takovýho jsem nikdy v životě nezažil. Když se mi zdálo, že je dostatnečně roztaženej, začal jsem se potírat já. Pomalu jsem do něj vniknul. Bolestně vzdychnul. Konejšivě jsem ho pohladil po zádech a dal mu pusu do vlasů.
Potom si to začal dost užívat. Zapojil jsem k tomu taky svojí ruku a začal mu honit. Byl z toho úplně hotovej.

Gerard:
Byl jsem úplně hotovej. Byl to snad nejlepší sex, co jsem kdy zažil. Potom jsme oba usnuli.
Obímal mě. Byl jsem v sedmém nebi.
Vzbudil jsem se k večeru. Promnul jsem si oči, ale Frank nikde. Oblíkl jsem si trenky a šel se podívat po době. Nikde po Frankiem ani stopy. Zapoměl jsem na koupelnu a tak jsem se tam šel kouknout. Viděl jsem tam jen to, co obvykle a na vaně leželi jeho krásné růžové trenky. Sjel jsem po okraji vany dolů a položil hlavu do kolen.

Frank:
Po tom dokonalym sexu už jsme jenom leželi, objímali se, povídali si a užívali si přitomnost toho druhého. Vzbudil jsem se dřív než Gerard, tak jsem se rozhodl ho překvapit. Chtěl jsem do města. Uhm, sakra, moje trenky byly jaksi.. špinavý. Pohrabal jsem se teda Gerardovi ve skříni a půjčil si nějaký jeho. Vzal jsem ty čistý čistý trenky, svoje tričko a džíny do koupelny a převlíknul se. Trenky jsem tam nechal, uklidím je až přijdu.
Vyšel jsem z baráku a první obchod, který moje oči spatřily bylo klenotnictví. Vešel jsem dovnitř. Koukal jsem se na prstýnky. Do oka mi padnul jeden fakt nádhernej. Stříbrnej, s tenoučkým zlatým proužečkem. A navíc se na něj dalo za malej poplatek nechat na to něco vyrýt.
Vezmu mu ho. Ukázal jsem prodavačce, který prstýnek chci, a co na něj chci vyrýt. Zaplatil jsem skoro těmi posledními penězi, které jsem měl a šel na nákup. Koupil jsem spoustu ňaminek. Skittles, lentilky, marmeládu, čokoládky.. ale ještě by to chtělo třeba rohlíky, no.
Když přijdu k Gerardovi domů, najdu ho v koupelně schouleného do klubíčka. Vzhlédne ke mně.

Gerard:
"Frankie!!!" vykřikl jsem nadšením. "Kde-kde-kdes byl?"
Všechno mi řekl a dal mi prstýnek. Vyjekl jsem nadšením a obejmul jsem ho. Byl jsem šťastnější než blecha.
"To muselo stát strašně moc, Frankie." Jen zavrtěl hlavou a líbnul mě na čelo. "A teď mi pověz, Frankie, copak ti dělají v práci?"

Řekl mi, že ho šéf znásilňuje a plat že má nejnižší ze všech. Bylo mi ho líto a měl jsem vztek na jeho šéfa. Slíbil jsem mu, že si najdu práci aby on mohl dát výpověď. Chci s ním už být navždycky. Miluju ho.
A tohle byl děti příběh o tom, jak jsem zbalil vašeho tátu.

THE END :)
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lily x) Lily x) | 8. ledna 2012 v 17:39 | Reagovat

Jéééj :D :D to je úžáá :D tohle mi přirostlo k srdci a už se toho nikdy nezbavíím :) fakt je to krásný ;) :D

2 vavi way vavi way | 29. ledna 2012 v 18:52 | Reagovat

Mooc pěkný:D

3 adelka.999 adelka.999 | 3. února 2012 v 22:43 | Reagovat

woow.. Moc pěkné! ♥

4 Thorovo kladivo Thorovo kladivo | Web | 11. června 2013 v 20:15 | Reagovat

Kladivo http://petr-boubel.blog.cz/1306/thorovo-kladivo

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama