Frank Iero, k tabuli! -2. díl

6. června 2011 v 21:18 | Kamie Way |  Frerard
Takže druhej díl :DD
Nad timhle dílem jsem ani moc nepřemejšlela tak proto je tak krátkej a takovej nezábavnej :DD
Užívejte :))

*úvodní znělka I´m not okay*
Druhý den ráno mi bylo špatně, takže jsem ani nesnídal. Oblíkl jsme si úzký černý kalhoty, conversky a černý triko. Vzal jsem batoh a šel na bus ikdyž bylo jen 7:20. Sednul jsem si, protože tam zatím nikdo nebyl. "Ahoj," řekl mi povědobý hlas. "Smím si sednout?" Vzhlédl jsem nahoru a byl to GERARD! Sám božský GERARD! Můj učitel GERARD!
"J-jo.. pardon, ano.." vykoktal jsem ze sebe a začal jsem se potit. Cítil jsem jak se na mě pořád usmíval. "Přečetl sis můj lístek?" Takže byl od NĚJ! "J-jo.. teda ano. A děkuju Vám." Jen se zasmál a po chvíli pověděl:"Můžeš mi tykat. Gerard." řekl a podal mi ruku. Stiskl jsem jí. "Frank, ale to asi víte, ehm, víš." Usmál jsem se.
Přijel autobus a já si s Gerardem dobře povídal. V bude jsme seděli spolu a zase si povídali. Byl mi sympatickej. Poslouchali jsme dokonce mou mp3! Má stejnej vkus jako já.
Ve třídě jsem si sedl do mojí lavice. Mikey nikde. Zašel jsem do Gerardova kabinetu a zaťukal. Dveře byly pooteřené a já vešel dovnitř. Gerarda jsem nikde neviděl. Měl docela malej ale útulnej kabinet. Na stole notebook polepený samolepkami a vedle něj.. Sakra, fotka Gerarda a nějakýho kluka jak se líbají! Byl docela pěknej a do rámu bylo vyřezáno:"Navždy v mém srdci, Berte.."
Srdce mi kleslo až do kalhot, když se rozletěly dveře a vešel Gerard! "P-promiň.. já jsem.. chtěl jsem se zeptat a..a bylo otevřeno.." koktal jsem. Jen se usmál, podíval se na mě a pak na tu fotku. "Všiml sis, hm? Mikey ti to už ale řekl ne?" Přikývl jsem. "Doufám, že to nijak neohrozí naše přátelství.." Tak přátelství jo? Kývl jsem. "Na co.. na co si se mě chtěl zeptat..?" "Přijde dneska Mikey?" zalhal jsem. Přitom jsem se ho chtěl zeptat na něco jinýho. Ale otázka, jestli by si semnou nechtěl něco začít asi nepřipadala v úvahu.. Zakroutil hlavou a chvíli jsme kecali. Zazvonilo a my se šli učit.
Školu jsem tak nějak přežil. Když jsem si vyndával věci ze skříňky, někdo ke mě přišel. Opřel se o vedlejší skříňku a zeptal se:" Pane Iero, víte co jste právě způsobil?" Lekl jsem se. Kouknul na dotyčného a byl to Gee. "Ty jsi jako duch!" zasmál jsem se. "Tak co jsem způsobil?" "To, že bych si s tebou rád někam vyšel.. ne jako.. jakože rande ale.." "Proč ne rande?" vypadlo ze mě. "Ty přece nejsi.. a.. a taky jsem tvůj učitel.." "To nikdo vědět nemusí." usmál jsem se, napsal mu na ruku svoje číslo, políbil ho na tvář a šel na bus.
Tenhle den byl asi můj nejšťastnější!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Janett Gee's daughter Janett Gee's daughter | E-mail | Web | 7. června 2011 v 15:48 | Reagovat

Stejně hefkej ako ten druhej :))
Hlavně piš dál abych měla co číst:DD

2 ♥Iwa♥ ♥Iwa♥ | Web | 9. června 2011 v 21:46 | Reagovat

NEXT!!!!! :D Úžasný a úžasně blbě ted vidim :D Ale to vždycky z tý červený všude tady :D

3 Vavi Gee Way Vavi Gee Way | 25. července 2012 v 17:50 | Reagovat

Ta žlutá je tam blbá:)Ale nic ve zlym!:D A už se to pomalu začíná rozjíždět(Frerard):D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama